Jsem písmenkomil. Přiznávám. Pravidla českého pravopisu pro mě jsou, co pro věřícího Bible svatá. Mám je v malíčku. Bohužel můj syn je má v paži. Nebo ještě níž.

Co se týče pravopisu, moje geny se k synovi přiblížily tak na vzdálenost deseti kilometrů. Možná byly i blíž, ale když viděly vyceněné zuby genů našeho souseda (jinak si to nedokážu vysvětlit), zbaběle prchly do bezpečné vzdálenosti.