zuzi*: Taky jsem nad tím zrovna tento týden hodně přemýšlela, a shodou náhod jde také o sourozenecký vztah. Je to zvláštní, ale pěkný
tvoje sestřička: Moje"malá velká" sestřičko
Tak úvod bych měla a co napsat dál...? Je toho tolik, co bych Ti chtěla napsat a ani nevím, jak začít. Tolik už jsem Ti toho řekla, že nevím, jestli nejsou tyto řádky zbytečné. Ale je pro mne důležité, aby na Tvých stránkách moje slova byla.
Tvůj "dopis" na který reaguju je úchvatný a i když jsem ho četla už mnohokrát, nepřestane mne dojímat a vždy se k Tvým větám budu vracet!
Napsala jsi o mě spoustu hezkých věcí, pravdivých slov o našich sourozeneckých bitvách, o mých prohrách i výhrách. Jen my dvě víme, která doba náš vztah posunula do roviny lásky a porozumění a nebylo to vůbec lehká doba, ani pro jednu z nás. Do dnes v nitru bojuju se svými vzpomínkami. Snad se mi jednou povede se svých nočních můr zbavit, jen to momentálně není v mých silách. V tomto ohledu nejsem zas tak silná, jak si myslíš. Ale nejsem sama. Jak jsi psala, mám oporu ve svém nevěřícím Tomášovi, hledám sílu u svých báječných dcer a porozumění u Tebe.
Naše role se trochu prohodily. Ty se teď snažíš zvedat ze dna, do kterého Tě dostal Tvůj sobecký manžel, kterého já jsem neuvěřitelně měla ráda a bohužel jsem mu dlouhou dobu dala dávala přednost před Tebou. Nikdy pro to nenajdu dostatečnou omluvu, nikdy nebudu mít pocit, že jsem Ti to vynahradila. Dala jsem své city někomu, kdo si to ani v nejmenším nezasloužil. Ptoro jsem se o Tvých písmenkách dozvěděla až nedávno. Věděla jsi, proč mi to nedáváš číst. Nepochopila bych je... Teď chápu. A stydím se. Někde jsem se ztratila, ale už jsem zpátky,kuřátko, jsem zpátky a už nikam nejdu. Zůstanu a budu tady pro Tebe a Tvého syna. Protože Ti to dlužím a protože chci.Vím, že jsi mi odpustila, ale i tak-omlouvám se. Prostě a jednoduše. Ty víš..
Zvládneš to. Všechny Tvé starosti a problémy jednou přejdou a zase budeš šťastná. Věř tomu. Vím, co říkám. Zase se budeš probouzet s radostí z nového rána, zase se budeš těšit ze slunce, z kapek deště, ze šumění větru ve větvích. A než se tak stane, vytáčej mé telefonní číslo kdykoli to bude potřeba. Jsem tady! MTMR!!!