24. prosince

07.24 hod.

Probudí mě čísi opatrné našlapování. Otevřu jedno oko a vidím syna plížícího se ke krabici s cukrovím.

"Už jsi snídal?" Při mé otázce úlekem nadskočí. Vzápětí provinile zavrtí hlavou a odšourá se do kuchyně. Následuju ho, i když nerada. Včera, vlastně už dnes, jsem se dostala do postele někdy nad ránem.